Hrnčířství v Čechách i na Moravě

Z hrnků pili lidé již v šestém století před naším letopočtem, alespoň dochované nálezy tomu nasvědčují. V tehdejší Mezopotámii dokonce poprvé spatřil světlo světa hrnčířský kruh. Samotné hrnčířství bylo velmi důležitým řemeslem, které se soustředilo v místech, kde byl dostatek kvalitní hlíny nezbytné k jeho vykonávání. Za velký rozmach v tomto oboru je považováno šestnácté století, kdy je výroba hrnků a nádobí na vrcholu, především v Itálii vznikají úplně nové druhy zdobení. Pro zdejší nádobí i hrnky je typická velká zdobnost a propracovanost. Avšak ani u nás jsme nezůstávali pozadu. Zvláště pak na Moravě bylo hrnčířství velmi oblíbeným a uznávaným řemeslem. Vždyť keramika se používala nejen ke stolování a servírování, ale také k ukládání potravin a nápojů a dokonce z ní byly vyráběny i dětské hračky. O století později se na Jižní Moravě objevuje takzvaná habánská keramika, pro niž je typická bílá glazura a zelené, žluté, nebo modré dekorace. Ačkoliv lidé výrobky hrnčířů potřebovali, nechtěli je mít ve své blízkosti, báli se totiž, že by od jejich pece mohl vzniknout požár. Nevděčné řemeslo to bylo i z hlediska výdělku. Mezi mistry hrnčíři byste bohaté pány hledali opravdu marně.

Tradiční výroba vs. moderní

Samotná ruční výroba hrnků a nádob vůbec není jednoduchá. Vyrábějí se ze speciální hlíny, kterou tvoří hlinitokřemičitý jíl, písek a voda. Tvarování na kruhu vyžaduje pořádný kus zručnosti, i dnes ještě najdete umělecké dílny, kde neupustili od roztáčení kruhu pomocí nohou, ve většině provozů však lidský faktor nahradila mechanika v podobě elektrického pohonu. Ať už ručně nebo strojně, vytvarovaný výrobek putuje po vysušení na vzduchu do pece, kde se vypaluje. Při teplotě až třináct set stupňů získá nádobí pevnost. Před samotným vypálením se nádobí zdobí pomocí vlnek, čar nebo kruhů, používají se nejrůznější plastické techniky jako je vtlačování nebo přilepování, po vyjmutí z pece se pak dokončují zdobením glazurou. Ta je nejen hezká na pohled, ale také se výrobky s ní snadněji udržují, jsou absolutně nepropustné a mají podstatně delší trvanlivost.

V dnešní době ale k velké škodě hrnčířství spadá spíše do kategorie uměleckých řemesel a setkáte se s ním zpravidla na výročních trzích či s jako doplňkovou atrakcí na hradech a zámcích. Klasické hrnky z pálené hlíny nahradil porcelán a umělá hmota.

Není hrnek jako hrnek

Hrnky jsou kromě pálené hlíny vyráběny z porcelánu, kaolínu, zapomenout nesmíme ani na tradiční plecháčky. Ve sbírkách nebo vesnických muzeích najdete hrnky ze dřeva a v moderní domácnosti pak z umělé hmoty nebo nejnověji také takzvané termohrnky, které díky materiálu, z něhož jsou vyrobeny, uchovávají nápoj buď studený, nebo teplý po podstatně delší dobu, než je tomu u běžných hrnků.

Hrnky jsou všude ve světě natolik oblíbené, že se pořádají rozličné soutěže o nejzajímavější a nejvychytanější hrnek. Objevují se mezi nimi některé opravdu skvostné kousky, ale často také velmi bizardní, třeba takový hrnek ve tvaru schodů. Hrnky se stávají také oblíbenými dárky a výrobci proto neponechávají nic náhodě. K dostání jsou hrnky s nejrůznějšími potisky a vtipnými popisky, pro děti a nejen pro ně jsou doplněny plastickými tvary zvířat, oblíbené jsou i hrnky na nožičkách, jako skvělý nápad určitě ocení maminky hrnečky, které signalizují, že je v nich nápoj horký třeba tím, že zmizí nějaký obrázek a objeví se teprve ve chvíli, kdy má nápoj uvnitř správnou teplotu. Pro úplně nejmenší jsou k dostání hrnky přímo kouzelné. Kromě skvělé těsnosti, bývají vybaveny savičkou, která neprotéká a která se ve chvíli, kdy dítě přestane pít, sama uzavře. Na náš trh je dodává například společnost Philips AVENT. Dospělí se velmi často vracejí k retro zdobení v podobě třešní, puntíků, stále oblíbený je také tradiční „cibulák“ nebo hrnky se vzorem květin se zlatým lemováním. U takových hrnků je však třeba dávat pozor na jejich údržbu i použití. Nesmí se dávat ani do myčky nádobí, ani v nich nelze ohřívat v mikrovlnné troubě. Hrnky se zdobí nejen malováním, ale také třeba drátkem.

Samostatnou kapitolu pak tvoří hrnky na bylinkové čaje. Jejich součástí je mimo jiné i sítko na bylinky a poklička k dokonalému vylouhování léčivých bylin nebo sypaných ovocných čajů. Dostanete je v nejrůznějších provedeních, z porcelánu i keramiky, se zdobením i bez.

Skladování a péče o ně

Barevné a veselé hrnky docela jistě ozdobí každou kuchyni, proto se velmi často vystavují na poličkách nebo se zavěšují na háčky. I takto je možné je skladovat, ideální je však skladování v lince nebo nějaké skříňce na utěrce a dnem vzhůru. Keramické hrnky, hrnky z odolného plastu i porcelánové bez potisku můžete, pokud výrobce neuvádí jinak, bez obav mýt v myčce nádobí. Hrnky s potiskem, nebo zdobením do ní raději nedávejte, po několikerém mytí byste o ozdobu úplně přišli. Do myčky také nepatří málo odolné plasty, plecháčky a keramika bez glazury. Do mikrovlnné trouby zase nepatří hrnky se zlatým zdobením a plastové, pokud výrobce neuvádí jinak.

Hrnky nakupujte v kamenných obchodech nebo u osvědčených internetových prodejců a vždy požadujte doklady o výrobci i zemi původu. Nákupům na tržnici se raději vyhněte, zboží nemusí být kvalitní a může dokonce škodit vašemu zdraví. Některé keramické i porcelánové hrnky vyrobené převážně v Číně, byly staženy z prodeje, u některých vydalo ministerstvo zdravotnictví upozornění na nebezpečí výrobku, zjistilo totiž, že se z hrnků uvolňuje kadmium, které je vysoce toxické a způsobuje zdravotní problémy především s játry a ledvinami.

Připravila: Petra Martišková

Foto: archiv firmy ASA Selection